V období červen 2022 až březen 2023 byly odebrány vzorky imisí PM10 v Bolaticích na několika stanovištích:
Prachové částice (PM) jsou významnou látkou, která negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší a má nepříznivé dopady na lidské zdraví. Epidemiologické a klinické studie prokázaly, že prachové částice představují významné riziko pro vznik řady respiračních onemocnění, včetně rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci a astmatu (Almeida et al., 2023; Lu et al., 2020; Kulhánová et al., 2018); spolu s četnými kardiovaskulárními onemocněními, jako jsou mrtvice, koronární příhody, infarkt myokardu, ateroskleróza aj. (Gu et al., 2017). Významný podíl na těchto onemocněních způsobených prachovými částicemi mají zejména uhlíkaté částice (Hussein et al., 2022).
Aerosol PM10 pochází z různých emisních zdrojů, jako je spalování uhlí, biomasy, benzínu, ropy nebo motorové nafty. PM10 zahrnuje také prachové částice ze zemědělství, lesních požárů, průmyslových zdrojů, stavenišť a resuspendovaný prach ze silnic a půdy a pyl (Zapletal et al., 2022).
V atmosférických částicích (PM) se vyskytuje široké spektrum látek, které zahrnují anorganické sloučeniny, jako jsou minerály s přidruženými hlavními a stopovými prvky, organické sloučeniny z používání a spalování fosilních paliv, syntetické organické sloučeniny, jako jsou pesticidy, chlorované uhlovodíky, maziva a sloučeniny přírodních produktů z biogenní hmoty (Rushdi et al., 2017).
Identifikace zdrojů emisí analyzovaných aerosolů a jejich složek se v současné době většinou provádí pomocí různých multivariatních receptorových modelů (Cigánková et al., 2021; Mikuška et al., 2020). V této studii byly zdroje emisí v analyzovaných PM10 identifikovány pomocí diagnostických poměrů a obsahu vybraných organických markerů, které jako první použil Rushdi et al. (2017) a následně byly aplikovány v dalších studiích (Cigánková et al., 2021; Křůmal et al., 2017; Iakovides et al., 2021; Javed et al., 2019). Část organických sloučenin, které tvoří „shluk“ v chromatogramu, není možné rozlišit (Simoneit et al., 1984) a v textu a grafickém zobrazení je označena jako nerozlišená organická hmota (UA-unknown organic matter). Část organických sloučenin nemá identifikovaný zdroj/původ a byla označena jako nezařazené organické sloučeniny v textu a v grafickém zobrazení.
1. Koncentrace PMx
Jednotlivé lokality byly proměřeny postupně, v Bolaticích probíhalo diskontinuální měření od 5.4.2022 do 18.4.2023. Díky toho je možné posoudit trend a základní statistické parametry.
Lokalita | Průměrná koncentrace PM10 | Maximální koncentrace PM10 |
Areál TS | 19 µg.m-3 | 136 µg.m-3 |
Areál ZŠ | 42 µg.m-3 | 194 µg.m-3 |
Areál koupaliště | 24 µg.m-3 | 131 µg.m-3 |
Bolatice celek | 23 µg.m-3 | 194 µg.m-3 |
Průměrná koncentrace PM10 je v rámci území proměnlivá a naplňuje případný roční limit z cca 50–100 %. Rozptyl průměrů ukazuje na rozmanitost monitorovaného území v prostoru i čase. Větrná růžice potvrzuje proudění severovýchod/ jihozápad, což je dáno morfologií terénu. Znečištění PM10 se šíří podle větrné růžice, nejvíce zasažená je jihozápadní část obce. Naměřené koncentrace výběrově velmi dobře korelují s měřením ČHMÚ a rozložení koncentrací má lognormální průběh – data jsou tedy typická pro imise. Velmi málo se objevují extrémy, maxima nejsou příliš vysoká a dá se konstatovat velmi příznivý rok s ohledem na znečištění ovzduší. Průměrná teplota za celý monitoring je 8,1 0 C s minimem -18,7 0 C a maximem 31,1 0 C. Jde o "běžný" rok.
2. Plynné látky
V rámci monitoringu byly měřeny také oxidy dusíku. Základní průměrné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
Lokalita | NO / NO2 / NOx |
Areál TS | 3 / 12 / 16 µg.m-3 |
Areál ZŠ | 4 / 16 / 21 µg.m-3 |
Areál koupaliště | 4 / 20 / 27 µg.m-3 |
Bolatice celek | 3 / 15 / 20 µg.m-3 |
Situace v Bolaticích nepotvrzuje vznik fotochemického smogu i s ohledem na nízké koncentrace NOx. Koncentrace primárního oxidu dusnatého (NO) překračovala úroveň koncentrace NO2 výjimečně. Nejvíce je zatížena dopravou lokalita TS a koupaliště, nejméně Areál ZŠ. Limit nebyl překročen ani jednou a koncentrace jsou velmi příznivé.
3. Koncentrace benzo(a)pyrenu
Benzo(a)pyren byl odebírán po celou měřící kampaň. Průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu byla 4,6 ng/m3. Všechny lokality jsou zatížené benzo(a)pyrenem a maximální koncentrace 13,9 ng/m3 byla naměřena v areálu ZŠ. Koncentrace benzo(a)pyrenu významně překračují limit a představují riziko pro zdraví obyvatel. S ohledem na nepříliš velký vliv dopravy, je zdrojem lokální spalování a přeshraniční vliv Polska.
4. identifikace zdrojů
Organické sloučeniny v imisích PM10 pochází z přírodní organické hmoty (biogenního původu) a dále ze spalovacích procesů (spalování uhlí a biomasy, dopravy) a z těkání/spalování plastů. Na lokalitě TS a Koupaliště převažuje vliv spalování uhlí nad spalováním biomasy a lokalita koupaliště vykazoval dvojnásobně vyšší zátěž z dopravy. Významný́ je i podíl organických sloučenin, které pocházejí ze spalování/těkání plastů, který́ se v Bolaticích pohybuje v rozmezí 8,4 až 12,0 %.
5. Doporučení
Lokalita Bolatice je nejvíce zatížená spalovacími procesy. Je potřeba řešit zejména způsoby spalování, podíl znečištění ze spalování uhlí je příliš vysoký (cca 20%) a stejně je zastoupena doprava (20%). V topné sezóně je lokalita zatížena společným sdílením znečištěného ovzduší s Polskem.
Graf ukazuje srovnání všech lokalit v rámci projektu.