V roce 2007 začal pan Jiří Dudek z Hlučína intenzivně sbírat pazourky a další ledovcové souvky. Vyhledával je v ledovcových sedimentech v Hlučíně, Darkovicích, Markvartovicích, Hati, Darkovičkách, Kozmicích, Bolaticích, Jilešovicích, v ramenech Odry u Bohumína a na mnoha dalších místech. Vznikla tak kolekce 6 000 pazourků a jiných ledovcových souvků, zahrnující mnoho druhů souvků krystalických i sedimentárních, s nimiž se lze u nás setkat.
Zásluhou starosty Bolatic pana Mgr. Herberta Pavery a s finanční podporou z Programu rozvoje venkova ČR a občanského sdružení Místní akční skupina Hlučínsko se ve Skanzenu lidových tradic a řemesel v Bolaticích podařilo připravit objekt, ve kterém je od roku 2013 trvale umístěna sbírka ledovcových souvků věnovaná panem Dudkem. Jde o u nás největší sbírku ledovcových souvků. Při vzniku sbírky souvků pomohl s určováním souvků geolog pan RNDr. Zdeněk Gába ze Šumperka, odborník na ledovcové souvky. Při určení prvních sběrů souvků byl nápomocen pan Petr Dybowicz z Opavy.
Vědecká hodnota sbírky je značná. Shromážděný soubor souvků doplňují nové sběry. Sbírka souvků informuje návštěvníky o přírodních památkách pocházejících z dob pleistocenních zalednění Hlučínska a dalších částí moravskoslezské oblasti. Toto ledovcové dědictví zde doslova „leží pod nohama“ a přitom o něm většina obyvatel regionu nic bližšího neví.
Alespoň krátce na vysvětlenou, co je souvek. Souvek je označení pro kámen různého mineralogického složení, který vzniká jako důsledek ledovcové činnosti. Jedná se o obroušené těleso, které je vlivem tlaku ledovce tlačeno po podloží (bázi), kde se sráží s okolními tělesy. Nejstručnější definicí souvku je, že je to horninová částice (klast), transportovaná činností ledovce. Souvky jsou jasným důkazem, kam až sahalo zalednění v dobách ledových. Jejich nalezení v oblasti je neklamným důkazem, že území bylo zakryto ledovou pokrývkou. Český název „souvek“ zavedl Cyril Purkyně.
V muzeu souvků jsou souvky nordické čili severské. Těch je nejvíc. Pocházejí z různých oblastí Skandinávie, ze dna Baltského moře a jeho ostrovů. Původ některých hornin souvků lze určit. Mezi nejvzácnější souvky v našem regionu patří souvky pocházející z Norska. V expozici jsou zastoupeny také souvky blízké, které sem ledovec dopravil kupříkladu z Dolního Slezska a souvky lokální (např. z Jeseníků a Karpat). Zvláštní skupinu tvoří vůdčí souvky, jejichž oblast původu je dobře známa a jejich hornina je makroskopicky snadno poznatelná, takže lze z jejich výskytu činit různé závěry, např. o směru ledovcového transportu.
Dne 19. září 2015 se v Bolaticích v muzeu souvků uskutečnilo první setkání zájemců o souvkovou problematiku. Zářijové setkání v roce 2015 však nebylo ojedinělou akcí. Setkání v muzeu souvků se od té doby pořádají dvakrát ročně. Vznikla tak tradice pravidelných akcí, které se konají v dubnu a v září každého roku. Na nich si účastníci vyměňují své zkušenosti, určují se souvky a vystavují zajímavé nálezy.
Kromě toho vychází čtyřikrát ročně, a to nejen pro vnitřní potřebu kruhu zájemců o souvky, v elektronické podobě (ve formátu PDF) zpravodaj SOUVKY a nepravidelně SOUVKY PLUS. Zpravodaje podávají zprávy o nových nálezech, popisují naleziště a uveřejňují příspěvky zúčastněných zájemců. Trvalá expozice souvků v Bolaticích je navštěvována širokou veřejností a školami. Do elektronické podoby byl převeden seznam tisíců bludných balvanů (s detailními popisy, mapami, obrazy a zeměpisnými souřadnicemi), který vytvořil za šest let pan Rudolf Pelikán. Ostravské univerzitě byla pro školní sbírku přírodnin věnována kolekce souvků a fosilií. Zájem o spolupráci v oblasti výzkumu souvků projevila i některá muzea (Vlastivědné muzeum v Šumperku a Muzeum Suchdol nad Odrou), jejichž zástupci se setkání v Bolaticích účastní.
O aktivitách v souvislosti s muzeem souvků v Bolaticích vyšly články v Archeologii Moravy a Slezska, vydávané Českou archeologickou společností, pobočkou pro Moravu a Slezsko. Pravidelně jsou uveřejňovány články se souvkovou tématikou také v internetových médiích. Vznikly internetové stránky o souvcích. Aktivity v oblasti výzkumu souvků na Ostravsku jsou rovněž pozitivně hodnoceny německou Společností pro výzkum souvků v Hamburku (Gesellschaft für Geschiebekunde e. V., Hamburg), která vydává odborný časopis o souvcích Geschiebekunde aktuell. V tomto časopise vyšla řada článků o činnosti kruhu pro výzkum souvků, o akcích v Bolaticích, o výzkumech členů kruhu atd. Prostřednictvím předního německého odborného časopisu o souvcích jsou tak tyto aktivity známy v zahraničí, především v Německu a v dalších zemích baltské oblasti.
V roce 2017 věnoval ostravský geograf pan Vladimír Kroutilík (nar. 1925) Bolaticím svou odbornou knihovnu. Soubor publikací je pod názvem Knihovna Vladimíra Kroutilíka zařazen do bolatické knihovny. Publikace se mimo jiné týkají také kvartéru Ostravska a ve spojení s muzeem souvků přispějí k vytvoření významného místa pro studium a výzkum ledovcových souvků.
Přehled článků ve zpravodajích Souvky
Vznik této expozice byl finančně podpořen z Programu rozvoje venkova ČR v rámci projektu s názvem „Rozšíření expozice skanzenu v Bolaticích“, reg. č. 12/016/41200/126/000768.