Text je přepisem novinového článku z roku 1945. Následující text neprošel jazykovou úpravou. Text nebyl nikterak pozměněn.
Převážná většina lidí v republice, posuzuje národnostní poměry na Hlučínsku podle poměrů v Čechách a na Moravě, nechápajíc, že jsou zde rozdílné směry myšlení. Zapomínají, že český lid v bývalém Rakousku mohl se vyvíjet národnostně volně a stal se národně uvědomělým, zatím co na Hlučínsku byla jakákoliv snaha pro udržení národní svébytnosti bezohledně drcena a to zejména v době po válce r. 1871-72 a ještě důsledněji po obsazení Hlučínska v r.1938. Výsledek je, že obyvatelstvo na Hlučínsku je dosud národně indiferentní, nezapomínající ani rozdíl mezi národní a státní příslušností.
Je otázkou, jaké národnostní poměry by dnes v Čechách a na Moravě byly, kdyby český národ byl po dobu 200 let vydán na pospas bezohledné germanizaci, jak tomu bylo u obyvatelstev na Hlučínsku.
A zajisté velmi závažná okolnost se jedno duše přehlíží. Obyvatelstvu na Hlučínsku klade se všeobecně za vinu, že ve volbách v r.1935 ukázalo svou státní a národní nespolehlivost a volilo Henlejnovu stranu a tím přispělo k zániku republiky Československé.
Jak k tomu však došlo, co k tomu vedlo, o tom se už neuvažuje. Projev ten dlužno považovati spíše za demonstraci hladovících, než za co jiného. Volby v r. 1935 připadly totiž do doby nejtěžší hospodářské krise. V té době hlučínské obyvatelstvo vydáno na pospas irredentické propagandě z Německa, která využívajíc několikaleté nezaměstnanosti a s ní spojené nouze, vysokými mzdami lákala obyvatelstvo Hlučínska do práce V Německu, kde je pak v duchu nacistických ideí zpracovávala. V republice, zejména na Ostravsku, odmítali do práce přijímat, majíce dosti levných domácích sil k disposici. Také na velkostatcích a zbytkových statcích na Hlučínsku samém majitelé raději zaměstnávali sezonní zemědělské dělníky z Polska a Slovenska, kterým platili hladové mzdy, jen aby nemusili si vydržovat dražší pracovní síly místní. A k tomu přišla horlivá agitace Henleinovy strany, která slibovala obyvatelstvu zaměstnání a dobré mzdy. A tato agitace byla rovněž vládou trpěna a některými vládními stranami i podporována.
A což ten „Privatunterricht“? Proč našel na Hlučínsku příznivou půdu? Proto, že obyvatelstvo počítalo s tím, že děti, aby mohly se uživiti, budou musit jít za prací do Německa, když republika pro ně zaměstnání nemá, nebo o jejich práci nestojí a že tady znalost německé řeči je pro ně bezpodmínečně nutná.
Nyní ovšem veškerá vina přičítá se na vrub obyvatelstvu, které dosahu a následků svého jednání nebylo si vědomo. Byla to zvláště agrární strana, která s Henleinem paktovala a ta si mohla a měla být vědoma následků z toho plynoucích spíše, než svedené, národně dosti neuvědomělé a politicky nevyspělé obyvatelstvo Hlučínska. A to je ona tragédie. Dejte dítěti do rukou nůž, a když se pořeže, dítě za svůj nerozum potrestejte! Je proto nezbytně nutno, aby při provádění dekretů presidenta republiky právě vydaného a dalších, byl na Hlučínsko vzat zvláštní zřetel a postupováno s rozvahou a umírněností.