ve Skanzenu lidových tradic a řemesel Bolatice
(Jiří Dudek)
Zavítali jste do místnosti, která by Vám měla alespoň trošku přiblížit naše nejstarší přírodní ale i kulturní dědictví a památky, které nám na Hlučínsku zanechaly ledovce.
Expozice souvků a pazourků
Je to ráz krajiny se zbytky ledovcových morén, bludné balvany, souvky, písky, jíly a neobvykle obrovská rozmanitost různých hornin pocházejících ze Severní Evropy, Finska, Švédska, Norska, Dánska, ze dna Baltického moře a z jeho pobřeží a taky ze severovýchodního Německa a Polska
Ledovce na Hlučínsku byly dvakrát, třetí zalednění dosáhlo v Polsku jen oblasti Opole.
V obou zaledněních zde byl ledovec po dobu neuvěřitelných 60 000 let, což si jen stěží umíme představit!!! Výška pevninského ledovce nad Hlučínem dosahovala 200 m.
Za tuto dobu byly na naše území ledovcem transportovány obrovská množství hornin ze severu Evropy a okolí Baltu. Z nichž většina je dosud ukryta v Hlučínské náporové moréně. Vrstvy elsterského zalednění jsou překryty vrstvami sálského zalednění, které někde přesahují mocnost 100 m.
Sedimenty pevninského zalednění je možno rozdělit na:
Materiál přemístěný ledovcem se nazývá souvek (Geschiebe), který může mít podobu „bludných balvanů", štěrkopísků nebo hlíny. Souvkové hlíny z doby elsterského zalednění jsou šedé, z doby sálského pak žluto-rezavé.
Jsou to velké kameny (nad 25 cm) transportovány ledovcem, které zabloudily na menší či větší vzdálenost od místa svého původního výskytu. Bludné balvany ze severu urazily vzdálenost více 1500 km, než se dostaly k nám do Slezska a na severní Moravu.
Velikost bludných balvanů se však s klesající energií ledovce a nadmořskou výškou směrem k jihu zmenšuje. Ve Slezsku nejsou vzácné bludné balvany o velikosti 2 – 2,5 metrů. Bludné balvany jsou v kraji nápadné a často se k nim váže nějaká pověst nebo pověra.
Bludný balvan – pískovec s fosiliemi „Skolithos linearis“
Jsou to horninové částice o rozměrech větších jak 1 cm a menší než 25 cm. Bludné balvany a souvky byly ledovcem a v ledovci různými procesy opracovány do různých tvarů koulí, hranců, soudků apod., na některých jsou vidět rýhy – svědectví ledovcového transportu. Souvky, které ležely na povrchu ledovce byly působením větru a drobných zrnek písku eolizované tj. vyleštěny a opracovány v hrance, které často působí dojmem lidských artefaktů.
Rozdělení transportovaných hornin:
Souvky jsou různého geologického stáří.
Rozdělení podle původu:
Garberg granit – souvky krystalinické Amfibolit – souvky přeměněné
Vůdčí souvky – jsou souvky u kterých je přesně znám jejich původ a dají se snadno poznat, např. Aland rapakiwi, Bredvad porfyr, Digerberg konglomerát, Grönklitt atd.
Nejhojněji jsou u nás zastoupeny souvky a bludné balvany z jihozápadního Finska, Alandských ostrovu, ze dna Botnického zálivu a východního Baltu. Ze švédských oblastí z Dalarna a Smaland a ostrova Bornholm. Norské souvky jsou vzácnější. Pazourky pocházejí z jihozápadního pobřeží Baltu (Dánsko a severního pobřeží Německa), pazourkové hlízky z ostrova Syltu.
Pískovec – souvky usazené
Pazourky opolské křídy od města Opole v Polsku, což je k nám zhruba 100 km. Vyvřelých nordických žul a porfyru existuje několik set variací. Některé jsou určitelné jiné nikoliv ani pro odborníky, kteří mají severské země prozkoumány vzhledem k jejich místu původu a výskytu. Bohužel se oblast jejich původního výskytu nedá určit. Uložené a přeměněné horniny jsou určitelné ještě obtížněji.
Z přeměněných hornin dominují převážně ruly, halleflinty, leptity, amfibolity. Z uložených souvků dominují pískovce, vápence, a hlavně pak díky své odolnosti pazourky.
Pískovce se určují podle svého původu (Dala, Nexo, Kalmarsund) nebo podle stáří a druhu fosilií (zkameněliny) a stop živočišného nebo rostlinného původů.
Vápence různého stáří a s různými druhy fosilií se většinou vyskytují v odkryvech. Na povrchu je rozpouštějí kyselé deště. Rozmanitost pískovců i vápenců je dosti značná. Bylo jich popsáno několik desítek druhů.
Pazourky jsou samostatná kapitola, jsou vzhledem ke své odolnosti v ledovcových uloženinách všudypřítomné.
Pazourek je varieta křemene ze slabě zpevněných vápencových sedimentů, jehož hlavní součástí je chalcedon. Vznik pazourku je raně diagenetický a SiO2 je biogenního původu. Zkameněliny (makro i mikro) jsou zjistitelné v každém pazourku !!!
Digerberg konglomerát vůdčí souvek ze středního Švédska
Souvky pazourku
Pazourkové pěstní klíny nalezené v Bohuslavicích a v Polance nad Odrou
Dalším sedimentem je jantar. Nálezy u nás jsou však vzácné.
Vzácný souvek jantaru nalezený
v roce 2016 v Ostravě - Porubě (rozměry 4 x 2,8 x 1,8 cm)
Dále rohovce, lydity, jaspisy, ferrolity, fosilní dřeva a mnoho dalších lokálních souvků z Karpat a Jeseníků.
V zahraničí existuje mnoho klubů, které se touto problematikou zabývají, ať už se jedná o krystalinické souvky, souvky všeho druhu nebo o zkameněliny a houby.
V Bolaticích při muzeu existuje neformální Klub pro výzkum souvků, který se snaží dokumentovat a zachovávat pro budoucí generace geologické poklady zdejšího kraje.
Všechny vystavené souvky a pazourky byly nalezeny ve Slezsku a na severní Moravě. Původ všech nálezů souvků je obtížné určit i pro odborníky. U souvku, které se podaří určit se někdy přiřazuje místo odkud pocházejí !!!
Pazourků je zde okolo 8000 ks.
Tato prezentace je určena k propagaci největší expozice souvků a pazourku, která se nachází ve skanzenu v Bolaticích u Opavy.
Více informací o souvcích najdete na: http://www.bolatice.cz/obec-bolatice/informace-o-obci/expozice-souvku/
| Červen | - neděle | 14:00 – 18:00 hod. |
| Červenec a srpen | - sobota a neděle | 14:00 – 18:00 hod. |
| Září | - neděle | 14:00 – 18:00 hod. |
Zájemci o prohlídku mimo uvedenou provozní dobu, si ji mohou objednat předem na tel. čísle 553 654 999.
Skanzen se nachází v bezprostřední blízkosti Kostela sv. Stanislava s přístupem z ul. Svobody.
Skanzen lidových tradic a řemesel Bolatice
Svobody 240/11
74723 Bolatice
okres Opava, kraj Moravskoslezský, Česko
tel. +420 553 654 999
e-mail: bolatice@bolatice.cz
web: WWW.BOLATICE.CZ
